Příspěvky

Something...

Obrázek
Občas se to stane – že začnete důvěřovat, otevřete celému jednomu světu svou mysl, tělo ve snaze sblížit se a začnete věřit. Věříte mu, že vás nezraní, že vás nezneužije, že nepodvede. Věříte ve sblížení, v propojení, ochranu, lásku. Ale nastane moment, kdy třeba vy zraníte nebo vás zraní svět. V tento moment naříkáte a prosíte o tu možnost kdyby. Co by se stalo kdybych se se světem nepotkala? Co by se stalo, kdybych se dobrovolně nenechala zranit? Co by se stalo, kdyby se to nestalo? Ale ve skutečnosti neexistuje žádné kdyby. Ve skutečnosti jsou zde dva roztrhané světy, jež kdysi věřily.

I Am Walter Mitty

Obrázek
Jdu si takhle jednou z práce pražskou ulicí. Odbila šestá večer. Slunce je již nízko na obzoru, vrhá poslední žhavé, narůžovělé paprsky na vše kolem. Cestou narážím do míjím  spoustu lidí. Přemýšlím, kam asi všichni mají namířeno. Domů za rodinou, za samotou? Do klubu, když je ten pátek? V uších mi hraje můj oblíbený Leon Bridges. Neubráním se tomu, ale potichounku si broukám do rytmu retro-soulu. Neskutečně uklidňující, omamující.

Najednou si však uvědomím, že už nejsem v podvečerní ulici, ale v americkém klubu ve zlatých padesátkách. Jsem hlavní hvězda, na kterou se přišly podívat davy lidí. Na sobě mám pastelové šaty, střižené do áčkového stylu, na vlasech vytvořené vlnky. A, i když ve skutečném světě ze sebe nevydám ani hlásku, tady mi to jde.

Ale pak mi zacinká moje tramvaj na znamení, že je potřeba odjet, a najednou, kým jsem předtím byla, zmizí, stejně jako to zapadající slunce.

Tak spěchám dál domů.




Forgive Yourself First

Obrázek
Dnes ráno se mi stala taková hloupá věc. Při vycházení z bytu jsem se nějak zamyslela a neuvědomila si, že jsem si ve dveřích nechala klíčky. No, samozřejmě že jsem si je zabouchla. A jako trest za svou blbost jsem za zámečníka zaplatila děsnou sumu, ach ty služby v Praze.

Stane se, řeknete si. Bohužel, takové věci se lidem dějí. Zabouchnou si klíčky ve dveřích, v autě, něco ztratí, něco si zlomí, špatně něco vyplní.

Avšak to jste ještě nepoznali mě.

Takové věci se mi stávají na denním pořádku. Ano, sem tam se někomu něco nepodaří, udělá chybu, ale já jich vůči ostatním dělám dvakrát tolik. Dělám až moc chyb..

Připálím čaj, zabouchnu si klíčky v bytě, nechám si notebook na nádraží, při přeskakování gauče si narazím kotník, špatně vyplním podací lístek, atd. Ono to už ani není nešikovnost.

Dnes, po té mé příhodě, jsem si řekla, že už nejsem asi normální (nadsázka). Že se nějak musím vzpamatovat, že si na toto musím dát větší pozor.

Proto jsem si sepsala pár bodů, kterými se, snad, vyv…

Poetic Mindset: Rupi Kaur

Obrázek
god must have kneaded you and i from the same dough rolled us out as one on the baking sheet must have suddenly realized how unfair it was to pit that much magic in one person and sadly slit that dough in two how else is it that when i ilook in the mirror a am looking at you when you breathe my own lungs fill with air that we just met but we have known each other our whole lives if we were not made as one to begin with
-rupi kaur

New In: Books

Obrázek
Gabriel José García MarqézSto roků samoty Vydání nakladatelství Odeon, 2006
Počet stran 320
Miluji magický realismus. To by mohl poznat každý, kdo se jen podívá do mé pomalu rozrůstající se knihovničky. Nechybí mi tam totiž jak Murakamiho světy, tak ani ty Coelhovy. Proto bylo jen logickým krokem, že se nenechám dlouho přemlouvat ke koupi a následném vtáhnutí do magického světa Marquéze.
Kniha je nádherná jak obsahem (to zaprvé), tak ale i vnějškem. Sice se říká, že se nemá soudit podle obalu, ale krása by se patřičně také měla ocenit. Nakladatelství Odeon odvádí parádní práci a s takovým přebalem byla skoro až hrdost jít k pokladnímu pultu (na druhou stranu pořád sbírám odvahu jít s takovou hrdostí s jejich Palahniukovým Snuffem:).
Sto roků samoty je autorova biografická tvorba, v níž popisuje život a dobu generaci rodu Buendíů z fiktivního města Macondo, jehož předlohou se stalo jeho rodné kolumbijské město Aracata.
Jak již bylo zmíněno na začátku, kniha se řadí svým obsahem mezi magický…

Poetic Mindset: I Will Cry

Obrázek
I WILL CRY 
Tomorrow I´ll cry for all the world, for all the things gone wrong; I´ll cry for every tethered bird, who has lost her joyful song.
Tomorrow I´ll cry for every heart, that is broken, like boughs, in two; but today, my love, you have my tears - today I´ll cry for you.