Forgive Yourself First


Dnes ráno se mi stala taková hloupá věc. Při vycházení z bytu jsem se nějak zamyslela a neuvědomila si, že jsem si ve dveřích nechala klíčky. No, samozřejmě že jsem si je zabouchla. A jako trest za svou blbost jsem za zámečníka zaplatila děsnou sumu, ach ty služby v Praze.

Stane se, řeknete si. Bohužel, takové věci se lidem dějí. Zabouchnou si klíčky ve dveřích, v autě, něco ztratí, něco si zlomí, špatně něco vyplní.

Avšak to jste ještě nepoznali mě.

Takové věci se mi stávají na denním pořádku. Ano, sem tam se někomu něco nepodaří, udělá chybu, ale já jich vůči ostatním dělám dvakrát tolik. Dělám až moc chyb..

Připálím čaj, zabouchnu si klíčky v bytě, nechám si notebook na nádraží, při přeskakování gauče si narazím kotník, špatně vyplním podací lístek, atd. Ono to už ani není nešikovnost.

Dnes, po té mé příhodě, jsem si řekla, že už nejsem asi normální (nadsázka). Že se nějak musím vzpamatovat, že si na toto musím dát větší pozor.

Proto jsem si sepsala pár bodů, kterými se, snad, vyvaruji dalším:

1/ Pomaličku: Pokud máte podobný problém, jako první je nejdůležitější vše začít dělat pomaličku. Nemusíte mít všechno rychlostí světla. Soustřeďte se na svou práci, na to co zrovna děláte a pomaličku se do toho pouštějte. V práci si vždy sepište, co hoří jako první, či jak na danou věc.
Doma si vytvořte nějaký rituál, kterým se budete řídit, než opustíte domov - zkontrolovat světla, sporák, klíčky :D.

2/ Chybovat je lidské: Ano, už jste to někde slyšeli, že? Bohužel (bohudík) je to fakt. Chybujeme, abychom se poučili pro příště, aby žádné příště nemuselo nastat. Takže pokud nám krok jedna moc nevyšel, nezoufejte.

3/ "Co se stane jednou, podruhé se už stát nemusí. Ale co se stane dvakrát, se stane i potřetí.": Coelho mě toto naučil. A měl pravdu, neboť to vidím sama na sebe. Člověku to buď stačí jednou, aby se poučil, nebo dělá jednu a tu samou chybu pořád dookola.

4/ Přiznejte se: Přiznejte si sami sobě, že jste udělali chybu. Klidně se v duchu pojmenujte po všelijakých zvířatech, ale hlavně si uvědomte, co jste právě udělali. Že na tom, co se vám stalo, nesete (ať už částečnou) vinu. Nejhorší je zapírat. To pak lžete sami sobě a jak byste pak mohli mít klid na duši, když nejste upřímní ani sami sobě. Jak poté můžete být upřímní i k jiným?

5/ Odpusťte si: Odpusťte, že jste něco provedli, ať už omylem, či ne. Odpouštět je ta nejkrásnější vlastnost, která z vás dělá silnějšího. Naučit se odpustit a nechat vše zlé za sebou je velice náročné, ale na konci bude vděční.

6/ Note to yourself: Na závěr si kamsi do notýsku napište, co jste udělali špatně, na co musíte myslet, čeho se vyvarovat. Protože to, co si napíšete, se vám lépe uloží do paměti a do příště se takových chyb vyvaruje i vaše vědomí.

D.

Populární příspěvky z tohoto blogu

New In: Books

Poetic Mindset: I Will Cry